V září jsem od paní učitelky Novákové převzala nové žáky a žákyně. Zatím se ještě poznáváme a sžíváme s novým prostředím v jiné třídě ve velké budově i s náročnějším učivem a způsobem vyučování. Děti jsou milé, pracovité, kamarádské a nedivím se, že paní učitelce bylo smutno, když se s nimi na konci 3. třídy loučila. Velmi mě překvapily v polovině září, když na naší škole probíhal Srdíčkový den. Děti hned věděly, o co se jedná, a nakoupily tolik věcí, že se nám pro nemocnou holčičku podařilo vybrat velké množství peněz. Překvapilo mě, že jim přišlo tak nějak samozřejmé, že by si lidé, pokud mohou, měli pomáhat. Nemusí, ale měli by. A pak jsem se ještě dozvěděla, že všichni pomáhají rádi. Mámě s vařením a nakupováním, dědovi na zahradě, mladším sourozencům s přípravou do školy, starají se o domácí zvířátka, společně s rodiči dávají svoje oblečení nebo hračky na charitu. A jaký byl závěr naší debaty? Měli bychom pomoci každému, kdo to potřebuje. Někdy stačí se jen na někoho usmát a hned bude mít lepší náladu. Bylo příjemné a milé tohle slyšet. Škoda, že takových zážitků nemáme v poslední době víc.

Alena Šlaufová, třídní učitelka 4.B